Návody pro každého:
                                                                Rámová anténa
pro střední a dlouhé vlny vhodná pro krystalky a jednoduché přijímače
v bytě i v přírodě na táboře
                                       

Úvodem:
Anténa. Obyčejná věc, která však bývá hlavní příčinou nezdaru všech dobrodruhů, kteří se snaží oživit staré středovlnné či dlouhovlnné radiopřístroje nebo je podle dobových schémat postavit. Experimentovat s krystalkou, jednolampovkou či reflexním příjímačem bez řádného zdroje signálu vskutku úspěšně nejde. Ti kdož bydlí ve vlastním domku s rozsáhlejším pozemkem bez potíží zřídí dlouhodrátovou venkovní anténu. Co však počít, když se radioamatér přestěhuje do bytu. Kus drátu za oknem panelového domu nestačí. Řešením je využít elektromagnetické složky a zřídit jednoduchou rámovou anténu. Ti, kteří se touto cestou pustí, budou mile překvapeni jak silý signál může taková anténa dávat. Možná, že ocení i její úzkopásmovost. To se projeví večer na přijímačích s horší selektivitou, kde posluchač nebude obtěžován krátkovlnnými hvizdy, jako při použití antény dlouhodrátové.

Výroba:
Máte-li dostatek odvahy pustit se do experimentování v tomto oboru a anténu si postavit, opatřete si:

  • dřevěný hranolek 2x3 cm dlouhý 1,4 metru
  • dřevěný hranolek 2x3 cm dlouhý 2 metry
  • měděný drát tloušťky 0,4 až 1 mm holý, lakovaný či izolovaný

Vezměte kratší 1,4 metru dlouhý hranolek a na obou stranách do něj (do užší strany) od krajů udělejte pilkou na železo 2 x 8 zářezů do hloubky 0,5 až 1 centimetr. Vzdálenost mezi sousedními zářezy je 1  centimetr. Uprostřed hranolku vytvořte zádlab široký 2 centimetry a hluboký 1 centimetr. Nyní tento hranolek přiložte od kraje na hranolek dlouhý 2 metry. Polohu všech zářezů na něj obkreslete s vyjímkou středního zádlabu, ten musí být zrcadlově otočený a u 8 zářezů na delším konci přidejte ještě další 9-tý zářez. Zářezy vyřežte. Nyní hranolky svými středmíni zádlaby sestavte tak, aby tvořily kříž a spoj sešroubujte nebo svažte provázkem. Tak jste získali elegantní kostru budoucí antény. Nyní zbývá do drážek navinout drát, aby tvořil cívku s osmi závity. Viňte zevnitř ven a dobře napínejte. Konce na prodlouženém rameni kříže řádně zajistěte a vyveďte ohebnými vodiči. Vodič z vedoucí k vnitřnímu závitu připojte u přijímače k anténní zdířce. Vodič vedoucí k vnějšímu závitu připojte k zemnící zdířce přijímače a pokud chcete můžete jej skutečně i uzemnit. Opačně zapojené vodiče dávají podstatně horší výsledek.

Provoz:
Takto řešená anténa je vhodná pro příjem středních vln. Pracuje přímo tak jak je popsána. Můžete ji však i doladit. To provedete tak, že k ní připojíte paralelně ladící kondenzátor s kapacitou alespoň 500pF (máte-li jen miniaturní dvojitý ladící kondenzátor z tranzistorového přijímače, musíte obě jeho sekce spojit paralelně). Otáčením ladícího kondenzátoru lze výrazně zvýšit zisk antény v určité části vlnového rozsahu a v ostatních jej sníží. Také ji můžete ještě dále doplnit germaniovou diodou (GA201; 0A9; 1NN41 aj.), dalším kondenzátorem (1 až 2,2 nF) a sluchátky (vysokoohmovými telegrafními; v nouzi obyčejnou telefonní vložkou; sluchátka z walkmanna se bez převodního transformátorku nehodí). Uzemění není povinné.

Pospojujte to dle schématu na obrázku:

schema rámové antény s krystalkou

Tím se rámová anténa změní v přenosnou krystalku (odborně řečeno "detektorový přijímač"). Jak jste si zajisté všimli, anténa svou indukčností zastupuje cívku krystalky. "Radiopřijímač" v tomto provedení dobře poslouží na chatě nebo na táboře. Bude hrát sice jen do ouška, ale stále... furt... pořád... a hlavně úplně zadarmo.

Pamatujte, že:
Není nutné anténu zdvihat někam do výše. Anténa se chová značně směrově a musíte ji natočit tak, aby její rovinu protínalo co nejvíce magnetických siločar vybraného vysílače. Vhodnou manipulací je možno zaměřit zdroj signálu či "odladit" nežádoucí rušivou stanici aj. Pokud chcete použít anténu i na dlouhé vlny s plným výkonem, musíte ještě několik závitů přidat, zhruba celkově na 15. Experimentátoři si zcela jistě připojí každý ze závitů na mnohapólový přepínač a mohou tak počet závitů plynule měnit. (Přepínat je vhodnější uzeměný konec vinutí od okraje směrem ke středu.) Přívodní vodiče by neměly přesáhnout délku 2 metry a měly by být vzájemně vzdálené alespoň 3 centimetry. Použití silnoproudé dvoulinky je v tomto případě nevhodné. Výhodou antény je, že vám do ní za bouřky neudeří blesk (což se u dlouhodrátové antény vyloučit nedá) a také to, že se vejde v paneláku za skříň.

Závěrem přeji všem realizátorům radost ze zdárného výsleku, silný a ničím nerušený příjem.


zpět na "Radiotechniku"