zobrazit plánek kaskády

Boskovická kaskáda

návrat na seznam článků     seznam článků

ilustrační obrázek - jez pod pilou na Šmelcovně Mnoho lidí zná Boskovice podle dominanty hradu, zámku či jiných pamětihodností. Jedna zajímavost se však léty vytratila. Tou bylo téměř dokonalé využití vodní síly říčky Bělé. Skutečně, na třech kilometrech toku tu kdysi pracovaly dvě pily a pět mlýnů. Vraťme čas do roku 1930 a vydejme se na malou procházku podél říčky Bělé od Vratíkova směrem ke Lhotě Rapotině.

Zastavíme se u dřevěného jezu před Šmelcovnou. Ten odkláněl vodu náhonem do malého rybníku před vlastním objektem pily. Ve sklepení pily bylo třiapůlmetrové vodní kolo, které hnalo stroje. Jeho výkon (udáváno něco málo přes tři koňské síly) byl nedostatečný a tak vypomáhala venku stojící lokomobila. Později kolo nahradila silná Reifensteinova turbína, zálohovaná elektromotorem. Jen pár metrů pod místem, kde ústila odpadní strouha zpět do říčky stojí dodnes masivní kamenný jez. Od něj běžela voda kilometrovou strouhou podél silnice až k rozcestí na Podlesí. V malém rybníčku pod hájovnou se obohatila potůčkem z Valchovského kopce. Rybníček napájel korytem pod silnicí dvě vodní kola mlýna mlynáře Josefa Klevety. Spád byl 3,74m. Vodní síla původně poháněla dvě kamenná složení. Po rekonstrukci na válcové mlecí stolice, byla doplněna stabilním motorem na koksový plyn. Voda se od mlýna nevracela do říčky, ale byla odkláněna do velkého rybníka před dalším mlýnem - Lasákovým. Půdorysně i strojním vybavením to byl největší mlýn v Boskovicích. Jeho pohon obstarávala dvě dvaapůlmetrová kola po osmi koňských silách a navíc ještě dřevoplynový motor. Transmise vyvedená před budovu umožňovala i pohon mlátičky či cirkulárky. Provoz širokých kol na horní vodu byl však závislý i na provozu předchozího díla. Často se tedy čekalo, až to spustí u Klevetů a u Lasáků se tak „semlela“ voda z obou rybníků. Tak voda odebraná na Šmelcovně našla cestu zpět do Bělé až pod tímto mlýnem. Nezůstala však dlouho ladem. Po několika desítkách metrů, ještě před hospodou U Žemlů, stojí betonový jez. Dnes se ani nechce věřit, že voda odtud našla svoji cestu zpět až u mostu v Pilském údolí. Náhon od něj vedl ulicí Bělskou, před lihovar u hotelu Velen, kde byl velký rybník. Ten napájel několikapatrový moderní válcový mlýn mlynáře Vojtěcha Dvořáčka. Jeho třímetrové dřevěné kolo a složité palečné převody nahradila horizontální kašnová Francisova turbína - dvojče. I zde měli plynosací spalovací motor. Od Dvořáčků pokračovala strouha přes zahrádky nad stadiónem do Podhradí k mlynáři Juliu Pirochtovi. Rybník plný okřehku a žabince dnes již také nenajdete. Byl hned u cesty. Dnes je tu sportoviště. Mlýn, patřil k nejstarším v Boskovicích. Pohánělo ho jedno kolo na horní vodu o průměru 4,3 metru. Proslýchá se, že právě zde se rozběhlo dynamo a zazářila první žárovka v Boskovicích. Když voda opustila korečky kola, její práce neskončila. Strouha pokračovala dál podél silnice. V první zatáčce Pilského údolí byl mezi silnicí a říčkou srpkovitý rybníček a za zatáčkou další mlýn. Ten patřil Hermíně Puklové a byl to první mlýn v Boskovicích, který měl instalovanou turbínu - osmikoňovou Bánkiho. Ta byla umístěná venku před mlýnem v bývalé lednici vodního kola a pracovala na spádu 5 metrů. Teprve až za ní se voda vrátila zpět do říčky. Ale ani tohle nebyl ještě úplný konec. Kousek za mostem je kamenný jez. Dříve býval jen dřevěný. Od něj vede náhon k rybníku který, jak naznačuje název údolí, sloužil pile. V roce 1930 tu voda ale již nic nepoháněla. Vodní dílo mělo však jednu zvláštnost - téměř třistametrový náhon byl v celé délce veden podzemním kanálem klenutým z cihel, aby do něj nepadalo listí.

Některé náhony a rybníky byly zasypány, kola ztrouchnivěla, cihlovou klenbu kdosi rozebral. Z Klevetova mlýna zbyly základy. Turbína na Šmelcově a u Dvořáčků reziví, místo nich vrčí elektromotory. Ta z Puklova mlýna již skončila ve šrotu. Soustava, která po celá léta hnala katry, cirkulárky pil, válcové stolice mlýnů, či dynama osvětlující domovy našich předků, se nenávratně rozpadla. Dnes již není naděje na její obnovení. Je škoda té vodní síly - byla ekologická a zadarmo.

-vl-


zpět na seznam článků